erasový romantický park smíšeného okrasného a užitkového charakteru, utvářený na barokním základu v průběhu 19. století s dochovaným torzem oranžérie. U zámku se nachází několik menších novodobě upravených zahradních ploch a užitková zahrada. První zahradní úpravy nejsou doloženy.

     Existenci barokní zahrady dokumentuje až oranžérie z konce 18. století, jejíž část se zachovala v terasovité zahradě. Park je zachycen na indikační skice Stabilního katastru z roku 1830, kdy na vlastní park mezi pivovarem a oranžérií navazovaly dva ovocné sady. V souvislosti s novým využitím zámku byly v roce 1953 v parku káceny keře a stromy a realizovány další úpravy včetně zřízení hřiště. V letech 1987 – 1989 začaly úpravy parku podle projektu I. Hapatykové, avšak po odstranění náletových dřevin, probírkách stromů a realizaci dětského hřiště za skleníkem byly další práce zastaveny.

     Zámecký park se v pěti terasách svažuje severozápadním směrem od zámku na návrší. První terasou prochází silnice, která byla zřízena koncem 19. století a před zámkem ji provází dvouřadá alej jírovců. Zbývající část terasy mezi zámeckou budovou a silnicí má volné parkové úpravy a je od silnice oddělena oplocením z 80. let 20. století. Další čtyři terasy tvoří vlastní park. V parku je zřejmá osová vazba na rizalit zámku. Na první terase pod silnicí je kompoziční osa zvýrazněna stavebními prvky. Ve vstupní části jde o kamenné přístupové schodiště, uprostřed terasy v kompoziční ose o kašnu a na rozhraní s další terasou o vyhlídku. Pod vyhlídkou se nachází grotta (sklep) se vstupem v ose, vyzděná z cihel. Její vnitřní výzdoba se nedochovala. První terasu pod silnicí tvoří volný trávník s okrajovými smíšenými porosty dřevin. Uprostřed plochy je zapuštěna kašna, která má tvar čtyřlistu (kvadrilobu), poblíž kašny roste několik solitérních jehličnanů (jedlovec kanadský). Na pravém okraji plochy, kolmo na osu, stojí barokní oranžérie. Jedná se jen o část rozsáhlejšího celku. Na další terase pokračuje kompoziční osa od zámku středovou cestou, kolem níž roste ve volném trávníku sedm lip, původně vysazených v rastru čtyř řad po třech stromech; lípy byly po výsadbě zřejmě tvarovány, nyní mají koruny volně rostoucí. Lípy byly silně poškozeny nebo zničeny při bouřce30. července 2005. Na okraji plochy rostou ovocné dřeviny a několik solitérních habrů. Na třetí terase pod silnicí se nachází travnaté hřiště. Na svazích oddělujících terasu rostou převážně lísky a několik solitérních stromů. Poslední nejnižší terasa je ovocným sadem, na jižním okraji s řadou lip. První tři terasy pod silnicí jsou osazeny zdmi z lomového kamene. Ovocný sad na nejnižší terase je oplocen dřevěným plotem s cihelnými sloupky.

     Mezi jednotlivými terasami se ve svazích dochovaly zbytky opěrných kamenných zdí.

     Do poloviny dvacátého století pokračoval zámecký park a ovocné sady severním směrem také za oranžérií. Z těchto ploch vzniklo v části přiléhající k oranžérii dětské hřiště. Plocha je dělena do menších travnatých teras, svahy jsou osázeny pokryvnými keři. Rozsáhlý sad byl rozparcelován a je postupně zastavován rodinnými domy.

(Zdroje informací: M. Pavlátová, M Ehrlich a kol.: Zahrady a parky jižních Čech; I. Hapatyková: Radenín u Tábora, 1. etapa, inventarizace a kácení dřevin, Zahradní architektura Bechyně, Bechyně 1984; Pavlátová M.: Evidenční list nemovité kulturní památky, NPÚ v Českých Budějovicích 1989; Ehrlich m.: Reidentifikace nemovité kulturní památky – Radenín zámek a zahrada, NPÚ v Českých Budějovicích 2002; Indikační skica Stabilního katastru 1830, Státní ústřední archiv v Praze)