Těžba surovin

Těžba surovin

30.01.2008

U odbočky ze silnice choustnické k Dlouhé Lhotě byla cihelna. V roce 1929 byl cihlářem pan Jůza.

V radenínském lese "Tuhoníně" jsou polorozbořené štoly, kde se dobývala železná ruda. I místní názvy v okolí (Hamr, Hutě) tomu nasvědčují. Železná ruda se vyskytovala i u Hrobů (skála s vláknitým limonitem za špýcharem) a u sv. Anny (Dvořákovy jámy).

Hojnost vápence a amfibolové břidlice dala podnět k rozsáhlému průmyslu na panství Chýnovském. Již za dávných let rolníci velmovičtí a lažanští na svých pozemcích dobývali vápence a pálili jej ve svých pecích (velmovické a nuzbelské) Vápno pak rozváželi do okolních míst. Jakmile však ředitel panství Chýnovského, Jan Girtler z Kleebornů, zavedl dobývání vápence v Pacově a Kladrubské hoře, zanikly vápenky selské, zato vzmohl se průmysl panský (asi kol. roku 1860). V Hrobech býval vápencový lom a vápenná pec na břehu rybníka Náděj (1889). Tehdy pec patřila k čp. 9 v Lažanech, kdysi svobodnickému sídlu a statku a jeho držitelé Dub a Šafek zde vápno pálili. Neracionelním hospodařením vápenka zanikla. Rovněž u čp. 6 v Hrobech byla obyčejná pec vápenná. Pole nad ní se nazývá Na Vápenkách.

vápenka v Hrobech

Bývalá vápenka v Hrobech pod rybníkem Náděj

mapa rýžovišť

Na úbočí kopců mezi Radenínem a Choustníkem bývaly podle Sommerovy Topografie (X, 15) hojné zlaté sejpy. Možnou geologickou mapu Táborska poslal pan Janura. Rýžoviště zlatá se táhnou od Radenína k Sezimovu Ústí. Podle ABECEDNÍ SEZNAM NALEZIŠŤ JIHOČESKÝCH NEROSTŮKdy se tam těžilo?

Po velkém sladkovodním jezeře, které v době třetihorní vyplňovalo táborskou kotlinu, se zachovaly  jíly (u Vražné a Turovce), písky (u Turovce, Dlouhé Lhoty), a oblázky (okolí Plané nad Luž., Zárybničné Lhoty a Radenína).

mapa