29.01.2008

Roku 1500 Vladislavská zřízení zemské. Válka stavů - útok na měšťany, sílí tlak podmanit selský lid do dědičné služebnosti a poroby. Česká společnost vstoupila do první éry rozvoje konzumního života. Sklon k rozmařilosti, rostě šňořivost, přepychové hostiny, přejídání, alkoholismus. Poměry za moc nestály, reptalo se, ale žít se dalo. Čeští stavové si dělali co chtěli. Většina lidí se přizpůsobila. Bylo to pohodlí uprostřed dezolátních poměrů. "Polské hospodaření" - absence promyšlené, koncepční státní politiky, nárazovost občasných zásahů panovníka, zmatené a neúspěšné hašení přezrálých konfliktů.

Ludvík Jagellonský (1516-1526). Oddíl z Tábora táhl na "Turka, krvavého nepřítele všeho křesťanstva" a mnoho táborských padlo v bitvě u Moháče 19. srpna 1526.

Ferdinand I. Habsburský (1526-1564) - ten začal novou říši Habsburků řídit z jednoho místa, z Vídně. Potřeboval finance aby mohl vzdorovat tureckému nebezpečí. Proto se utahoval daňový šroub hlavně v Čechách jakožto ekonomicky nejvyspělejší zemi monarchie - obilí, stříbro, měď. Proti stavovství (dualistické pojetí státní moci) postavil Ferdinand ideu absolutní monarchie, centrálně, byrokratickými prostředky a institucemi řízeného státu. Proto vzniká tzv. česká královská komora, zárodek příštího centrálního byrokratického aparátu. Dále si panovník vytváří pro svou potřebu tzv. dvorskou radu s výborem (tajnou radu), zvláštní poradní sbor (min. zahraničních věcí a min. vnitra). Ministerstvo války - královská vojenská rada. Od roku 1527 vzniká poštovní spojení mezi Prahou a Vídní. Trasa vedla přes Tábor a dále do Košic, kde se rozdělovala do Lince a Jindřichův Hradec, Slavonice a Vídeň.

Neznámým způsobem nabyl potom Radenína Petr Smrčka ze Mnichu, jenž poprvé r. 1520 jako pán zdejší přichází. Žil ještě r. 1525. Synové Petrovi, Jiřík, Oldřich (mladší) a Jan podělili se r. 1529, dne 6. srpna o dědictví otcovské: Jiřík dostal dvůr pustý Sedlce a vsi Oblajovice a Kloušovice, Oldřich přijal tvrz Radenín se dvorem popl. a ves, a vsi Nužbly c. t. m. a Rodný celou s 2 člověky v Hrobech, Jan konečně obdržel zboží Hořické, kromě toho dostal každý z bratří třetinu podací kostelního v Hrobech.

Jakmile Oldřich (nejstarší) svůj díl převzal, oženil se s Dorotou z Malovic, jíž na zboží Radenínském 125 kop věnoval. Byl dobrý a šetrný hospodář, a kolikero zboží přikoupiv statek Radenínský nemálo zvětšil (na místě středověké tvrze postavil renesanční zámek - rozšířil sídlo o renesanční křídlo); tak koupil r. 1553 od panství Pacovského ves Pořín a ves pustou Radostovsko za 1 550 kop, roku 1554 přikoupil od téhož panství ves Zahrádku; k těmto se dostaly ještě r. 1567 dvojím přikoupením vsi Bradačov a Drunčí, r. 1572 ves Nahořany.

Nespokojenost s Ferdinandem rostla a roku 1547 vyvrcholila stavovským povstáním. Rebelie byla hravě poražena a ačkoli vzpouru iniciovala šlechta, tvrdou odvetou bylo postiženo slabší křídlo opozice - městský stav. Později během druhé srážky s habsburským absolutismem na Bílé hoře bude stát šlechta už osamocena. Pozemkový majetek Tábora byl konfiskován.

Výroba pokrývá pouze místní trh. Export stagnoval, dovoz rostl. Češi žili na úvěr a z podstaty. Stoupala životní úroveň. Rozvoj exportní soukenické výroby.

Oldřich (nejstarší) koupil r. 1553 od panství Pacovského ves Pořín a ves pustou Radostovsko za 1 550 kop, roku 1554 přikoupil od téhož panství ves Zahrádku.

První jezuité přišli do Prahy v roce 1556. Zlatníkový systém od roku 1561. Po Tridentském koncilu (1545-1563) se vyhrotil boj katolické církve proti "kacířům". Nástup militantního katolicismu a protestantismu. Schyluje se k třicetileté válce. V Praze vládne místodržící Ferdinand Tyrolský (1548-1567), druhorozený syn Ferdinanda I. Prosazuje se renesance - nástup rozumu, kriticizmu a vzdělanosti. V roce 1562 je v Praze korunován Maxmilián II. (1562-1576) - ač liberál, přesto nucen oportunisticky podporovat katolickou menšinu. Došlo k cenové revoluci - rychlý růst cen, u nás na dvojnásobek, zapříčiněný přílivem španělského stříbra z Bolívie.

Oldřich (nejstarší) přikoupil r. 1567 vsi Bradačov a Drunčí.

V roce 1568 za poplatek uzavřen mír s Turky na 25 let.

1572-74 se rozzářila nová hvězda bez ohonu v souhvězdí Kassiopea- nova.

Oldřich (nejstarší) přikoupil r. 1572 ves Nahořany. Petr Smrčka též Radenínský r. 1572 v městě Táboře v domu Lichvicovském (v nynější besedě) na Bohuchvala Dvořeckého z Olbramovic konvici vyhodil a jej v hlavu uhodil.

Došlo ke sblížení nekatolických vyznání v roce 1575 - proklamace česká konfese. Za to byl českými stavy korunován za českého krále Rudolf II. (1576-1611)

Měsíční výdělek nádeníka byl asi 80 míšeňských,  jako vysoké boty k rozkroku. Střevíce stály 8-2 grošů. Ženské boty 20-30 grošů.

Když bylo rozprodáno veliké panství Choustnické, koupil r. 1575 platy v Chrboníně a Dlouhé Lhotě s 3 chalupníky, kteří v lesích chalupy své majíce, dřevěné talíře a mísy dělali, a mnoho lesů v těchže krajinách. Konečně koupil r. 1577 Sedlec se zbožím Hrobským od strýce svého Jana Smrčky ze Mnichu. Zemřel r. 1578 a pohřben jest v kostele Hrobském, kdež se posud náhrobník jeho spatřuje. Byv zván od smrti strýce Oldřicha (t j. r: 1557) starším a později nejstarším, dosáhl vzácného stáří.

Přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský v Čechách v lednu 1584, na Moravě až v červenci. Datum se posunul o 10 dnů dopředu.

Nádeník si vydělal denně 2 groše. Zednický tovaryš týdně 18 grošů.  Libra hovězího 3 groše. Větší pecen chleba 2 groše.

Syn jeho Petr byl již dosti zletilý, když přijal správu statků otcovských, ale nejsa pevného zdraví, dlouho jich neužil. Hned příštího roku po smrti otcově (dne 22. června} učinil své poslední pořízení, jímž udělil poručenství nad dítkami ještě nezletilými choti své Kateřině z Malovic, a zemřel roku 1580.  Jeho ostatky odpočívají v kostele Hrobském. Jen nějaký čas stála Kateřina v poručenství, neb z toho, že se r. 1590 uvodí Oldřich starší Smrčka, seděním na Radeníně, souditi lze, že se tak psal jako poručník, skutečně pak se nachází, že r. 1592 bratr Oldřichův, Mikuláš Smrčka ze Mnichu na Domamyšli, řečené poručenství k sobě přijal.

Konečně synové Petrovi Oldřich mladší a Adam, let svých dosáhše, o zboží otcovské se podělili, při čemž dostal tento Sedlec s jistým příslušenstvím, čili později tak zvaný statek Hrobský, onen "tvrz starou i novou Radenín" se dvorem při té tvrzi, ves s podacím, vsi Druneč, Rodný, Kozmice, Bradačov, Kloužovice c. t. m.

Za správy kněze Waczlawa Postouskýho....Léta tisícího pětistého osmdesátého sedmého stala se divná novina, od moci ... Boha to druhou neděli po svaté Trojici a to všelikou mocí spadl tak veliký sníh, že nebyl mnohým v smích, ale zármutek veliký, kterýž nebyl za lidské paměti, stromoví převelmi se lámalo, dříví veliké větrem padalo, tak velikého sněhu tíží, an i obilí (!) poráží. Mnozí dívajíce se na to, že zimou promarnilo se leto.... Kvítí všeliké překrásné, setlelo od sněhu škodného, do druhého dne uvadlo a užitku žádného nevydalo. Pohlediž křesťane milý, kterak jest Pán Bůh všemocný, ulekni se soudu jeho, zbavíš se pekla hrozného, a to stalo se měsíce, třetího dne července... (farní kronika Hroby, 1587)

Židovské ghetto od konce 16. století. 

1593-1606 válka s "machometány".

Díl tento prodal Oldřich z příčin neznámých r. 1599 dne 21. dubna Jiříkovi Homutovi z Harasova na Bělé a Choustnici za 12.350 kop míš. Skrze trh tento srostly Radenín, Choustník, Bělá i to vše, což Jiřík od panství Choustnického byl přikoupil, v jeden statek.