02.05.2010

Znak rodu Baillet de Latour nad vchodem na nádvoří

Tvrz měla hradby s půlkruhovými baštami. Kostelík svaté Markéty s opevněním (kostelec) v blízkosti gotické středověké tvrze. Jakého byli rodu původní držitelé Radenína, není známo. Za časů císaře Karla žil Mikuláš z Radenína, jenž byl již r. 1363 mrtev, zůstaviv vdovu Markétu a syny Jana a Mikuláše, z nichž tento ještě r. 1367 let svých neměl; bratří ti rozdělili se potom tak, že dostal každý polovici tvrze, dvoru a vsi Radenína a půl vsi zbořené Lhoty.

Roku 1412 dne 21. června připomíná se Vácslav jako patron kostela Radenínského a po něm r. 1413 dne 2. prosince Bušek z Jedlan, a přece se potom Vácslav zase v držení Radenína vyskytuje, neb týž prodal (vkl. r. 1414 dne 5. října) Radenín tvrz, dvůr popl. se dvojím poplužím, 5 1/2 lánu dědin s celým podacím Chvalovi ze Žďáru a Ondřejovi z Nemyšle za 200 kop. Jak se dále poměry majetníků za těchto dvou držitelů vyvíjely, není nám známo.

Jiří Hrobský ze Sedlce (Sedlečka) vyskytuje se poprvé r. 1498 jako pán Radenínský. Jiřík se přistěhoval z Hrobů do větší tvrze v Radeníně. Hrobská tvrz poté zanikla.

Neznámým způsobem nabyl potom Radenína Petr Smrčka ze Mnichu, jenž poprvé r. 1520 jako pán zdejší přichází. Žil ještě r. 1525. Syn Oldřich přijal tvrz Radenín se dvorem popl. a ves. Původní středověkou tvrz v Radeníně rozšířil roku 1578 na zámek a vzniklo zde centrum jeho panství.

21. dubna 1599 koupil Jiřík Homut od Oldřicha Smrčky z Mnichu sousední zboží Radenín a přenesl svoje sídlo do panského stavení na tomto zboží. Jiřík Homut vybudoval v novém svém sídlišti na tu dobu široce rozkřídlený zámek, používaje - jak se zdá - stavitelů a stavitelských pomocníků nacházejících se tou dobou ve službách rožmberských. Při zámku byl postaven i veliký panský dvůr, který jako svědectví vlastních zájmů majitelových výrazně dokresloval nový psychický typ, vystřídavší staré majitele choustnického zboží. Radenín se stal střediskem dosti velké državy, kterou se hospodářské energii Jiříka Homuta podařilo vybudovat v době napodiv krátké.

V roce 1640-41 ke smrčkovskému traktu přistavěno nové černínovské křídlo.

V roce 1675 se připomíná červená věž (cihelná?).

Maria Theresia Caretto-Cavriani di Millesimo se provdala v Choustníku dne 24.8.1750 za hraběte Leopolda Kolowrat-Krakowsky, (1727-1809). Ten roku 1753 koupil panství hrobské. Statek Radenín se dostal do tohoto hraběcího rodu r. 1754. Sídlo hrabat Kolowrat-Krakowsky bylo přeneseno do Hrob. Zámek osiřel.

Gotickou klenbou opatřená kaple sloužila za obydlí purkrabího. Ve spustlém zámku měl být sládek, lesní a do roku 1856 lékař, který bral od vrchnosti deputát v obilí, dříví, byt, od poddaných něco peněz a obilí. Poslední z nich byl Josef Dlask (+15.5.1856). Do roku 1847 v zámku bydlela také finanční stráž.

Mnohé prostory byly zcela časem zchátralé.

Během pozdějších úprav byly zničeny v nejvyšším podnebí starobylé komíny s erby rodu Czerninského.

V roce 1845 bylo upraveno průčelí zámku pseudorenesančně.

Henrieta (Jindřiška) Kolowrat Krakowsky se 20.10.1846 provdala za hraběte Josefa Baillet de Latour (1815-1891). Jako majitelka nechala zámek opravit na sídlo rodu Baillet de Latour. Jindřiška obdržela statek Radenín a stala se patronkou chrámu Páně Radenínského a v Křeči. Za ní byl zpustlý zámek Radenínský opraven. Do doby její mnohé prostory zámku byly zcela otevřené, neobydlené. Zámek opraven, některé přiléhající soukromé domky byly vrchností vykoupeny a do nynějšího stavu přivedeny. Architektonicky nevyniká, vyniká ale nad jiné krásnou z něho vyhlídkou.

Empírová přestavba je z roku 1869

V roce 1869 byl upraven zámek do současné podoby. Dvoukřídlá, dvoupatrová budova, jedno křídlo členěno pilastry a polosloupy, 2. patro - lunetová římsa, přízemí - renesanční křížové a síťové hřebínkovité klenby, valené klenby s výsečemi .V severním křídle přízemí je kaple upravená na kancelář.

 V severním křídle v 1. patře je zachován hlavní sál (2 patra) se štukovou úpravou druhého rokoka a s medailony (podobiznami).

V zámku byly cenné sbírky starožitností, obrazů, zbraní, porcelánu, vykládaného nábytku, krojů. Chodby zdobily lovecké trofeje a soupravy rytířských brnění.

Z věžičky u vchodu trčela jako ozdoba dělová lafeta. Na nádvoří šlechtické znaky naznačující posloupnost držitelů panství.

erb

Smrčkové	Homutové	Černínové	Sporckové
des Fours	Caretto	Kolowratové	B. de Latour

V červnu 1950 stát zabírá zámek.

Ústřední NV hlavního města Prahy začíná s úpravami místností v zámku v roce 1952. Zřizuje se ústřední topení, vodovod, kanalizace, rozvádí se elektrický proud, telefon napřed přes MNV, později vlastní linku. Úpravy vnitřku stály 300 000 Kčs. V chodbě zůstala starožitná kachlová kamna.

V roce 1953 byla v zámku zřízena škola v přírodě ÚNV hl. m. Prahy. Ředitel Ivo Trilč. Účetní Zdeněk Müller. Vychovatelka Marie Marešová. 7 děvčat pomocného personálu ze vsi. Topič a údržbář František Hulan a jeho manželka Božena rozená Komárková je vrchní kuchařka. Pro tyto účely byly provedeny v zámku stavební úpravy v letech 1953-54 a to výměna krytiny, vnitřní úpravy a obnova omítky.

O prázdninách přijeli první děti. S nimi jejich třídní učitelé. V létě je v zámku na 150 dětí na 28 dní. V zimě průměrně 80 dětí.

Později v zámku zřízen dětský domov ONV Praha 6. 

K 1.8.1966 byla v zámku zřízena zvláštní škola internátní pro děti s vadným duševním vývojem. Ředitelem ZŠI se stal soudruh Václav Stiborský. Pro vyučování byly získány 3 třídy v místní škole, kde úbytkem dětí z DD vznikla jednotřídka.

Odstraněny znaky držitelů panství a přeneseny ve zmenšené podobě na obyčejný plech. Brzy vše zničeno.

K 1.8.1966 byla v zámku zřízena zvláštní škola internátní pro děti s vadným duševním vývojem.

Ředitelem ZŠI se stal soudruh Václav Stiborský.

Ředitel ZŠI František Prošek.

Ředitel ZŠI Jaroslav Drahota - 1973 - 1983.

Ředitelka ZŠI Blanka Pluhařová - 1983 - 1999.

Zámek byl vrácen dědičkám: Ernestině Heleně Baillet de Latour a Františce Zieglové. 

V současné době:

Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna, Radenín 1