29.01.2008

V polovině desátého století vzniklo hradiště v Chýnově, jehož vznik lze klást do let 950 až 981. Podle první historické zmínky v Kosmově Kronice Chýnov spolu s Doudleby a Netolicemi byly pomezními hrady na ochranu proti Rakousům. Význam nového centra byl především vojensko-mocenský, neboť na vybudování širší správní soustavy Slavníkovcům již nezbyl čas. Poloha hradiště byla natolik komunikačně příznivá, že se Chýnov záhy stal křižovatkou dvou cest, z nichž jedna spojovala dobyté Doudlebsko s charvátskozličskou doménou Slavníkovců, zatímco druhá zajišťovala spojení jižních Čech  s Moravou. Pohraniční prales byl široký až 80 km. Nutno ovšem počítat s možností, že Chýnov oproti jiným kastelaniím ztrácel pro Přemyslovce význam poměrně záhy, snad již od přelomu 11. a 12. století, i když poslední kastelán je tu  nesporně uváděn ještě roku 1219.

O dávném osídlení krajiny zdejší nález denárů Boleslava II. a III. a Jaromíra a Oldřicha, učiněný v březnu 1921 v lese "Sítníku" sotva 1 km od Vlčovse vzdáleném. Mince počtem přes 400 kusů uloženy byly v nádobce z hnědé hlíny, jejíž vrch je uzavřen a otvorem pro vkládání mincí do nádobky opatřen. Je to - jde všeho soudě - nejstarší tvar pokladničky.

V 19. století byly u obce Radenín vyorány ostatky bojovníka s mečem. Datování neznámé.