30.01.2008

Jaroš z Radenína vyskytuje se roku 1393 jako svědek při nadání kostela v Tučapech; byl příbuzný aneb přítel nějaký vladyk Tučapských, také se po něm r. 1405 dne 9. září Kunrat z Tučap a Petr z Radenína jako patronové kostela Radenínského připomínají.

14. března 1402 se mistr Jan Hus stal českým kazatelem v nedávno postavené kapli Betlémské v Praze.. Václav IV. se v Čechách objevil až v prosinci 1403.

Nástupce jejich, Vácslav Konopě z Heřmanic, měl nějaké spory s Mikulášem Ubaldini, kanovníkem Vyšehradským a farářem ve Hrobech, a to proto, poněvadž se zdráhal nějaké peníze zaplatiti, jež sestra jeho Káča ke kostelu Hrobskému odkázala; později se musil podvoliti a slíbil r. 1411 dne 22. září v Chotovinech, že bude ze všeho statku svého 1 kopu faráři ve Hrobech a 1/2 kopy kaplanu v Arnoštovicích ročně platiti, než aby se zádušní mše za Káči sloužily, to si vymínil.

Roku 1412 dne 21. června připomíná se Vácslav jako patron kostela Radenínského a po něm r. 1413 dne 2. prosince Bušek z Jedlan, a přece se potom Vácslav zase v držení Radenína vyskytuje, neb týž prodal (vkl. r. 1414 dne 5. října) Radenín tvrz, dvůr popl. se dvojím poplužím, 5 1/2 lánu dědin s celým podacím Chvalovi ze Žďáru a Ondřejovi z Nemyšle za 200 kop. Jak se dále poměry majetníků za těchto dvou držitelů vyvíjely, není nám známo.

Krizové jevy na Táborsku za vlády Václava IV. (1379-1419)

Síť církevních institucí na území dnešního okresu Tábor do roku 1420.

V této době byl v Radeníně švec, kovář a lazebník. Cizinci v té době záviděli Čechům lázně. Středověká společnost do nich spěchala o sobotách s nadějí na radost velmi pozemskou - tady se stýkala v rouše Evině a Adamově.

Mistr Jan Hus odešel z Prahy do vyhnanství definitivně na jaře 1413. Nejprve na Kozím Hrádku blízko Sezimova Ústí. Dopisoval tu svoji Postilu a kázal venkovanům. V létě 1414, po krátkém pobytu v Sezimově Ústí odešel na hrad Krakovec.

Mistra Jan Husa upálili v Kostnici 6.7.1415, po 247 dnech fyzického i duševního utrpení.

Sídla pečetníků z Táborska ve stížných listech do Kostnice ze září 1415. Jan z Radenína připojil svoji pečeť ke stížnému listu koncilu v Kostnici. (1415)

Poprvé v dějinách křesťanské Evropy se celý jeden křesťanský národ rázně postavil proti autoritě církve. 30.5.1416 upálili v Kostnici ještě i Jeronýma Pražského. Viditelným pojítkem Husových stoupenců se stal symbol kalicha.Husitství.

Na návrší na Bechyňsku (dostalo jméno Tábor) shromáždění pořádané venkovskými husity od Velikonoc 1419.

30.7.1419 pražskou defenestrací novoměstských konšelů vypukla husitská revoluce. 16.8. umírá Václav IV. O den později dav ničí kostely. Hoří kláštery. Hoří staroměstské nevěstince.

30.9. proběhlo obrovité lidové setkání na Křížkách. Dav vstoupil do Prahy. Na další setkání na Ludmilu 10.11. se vydal i houf z Ústí. Nedaleko Živohoště panští žoldnéři pod vedením Petra ze Šternberka houf napadnou a rozpráší - nebo - západočeští venkovani však přispěchali bratřím na pomoc a zahnali těžkooděnce na útěk.

Jihočeští bratří vyhnaní ze Sezimova Ústí v zimě strádají v lesních úkrytech kolem Ústí. 21.2.1420 se ale zmocnili Ústí. Koncem března dobyli hrad Hradiště s pozůstatky města. Do města začali proudit zástupy nespokojenců. Obec hory Tábor se početně rozrůstala přílivem obyvatel nejméně ze 150 vsí. V nejbližším okolí brzo zaniklo 13 vesnic a 2 městečka. Z těch se lidé přestěhovali do Tábora skoro kompletně. Co se děje v Radeníně?

V katastru obce Bítov bývaly dvě obce: Doubrava a Hrotný. Ves Doubrava byla v místech, kde stojí myslivna. Bývala příslušna k Sezimovu Ústí. Roku 1388 vykázán byl plat na vsi špitálu v Ústí. Když roku 1420 zmocnili se zboží ústeckého Táboři, převedli obyvatelstvo do nově založeného města Tábora a tím ves zpustla. Roku 1437 byla obci dědičně zapsána. V 16. stol. tu byl jenom 1 osedlý a ten po konfiskaci zboží táborského (1547) prodán byl Zdeňku Malovcovi k Chýnovu. V 15. století zde byl jediný usedlý. Ves Hrotný (též Hrotín, Sranov) byla na parc. č. 533 (na zboží chýnovském, nyní trať "na Hrotných" v katastr. obci Bítovské). Ves zanikla nepochybně v 15. st., snad ve válkách husitských.

Vojsko Oldřicha z Rožmberka a Lipolta Krajíře z Krajku se snažilo Tábor dobýt. Táborská jízda se urychleně vrací od Prahy a 30.6. protivníka zahnala. Po bitvě u Vyšehradu 1.11.1420 nezdar první kruciáty - křížové výpravy. Zikmundovo vojsko se stahuje.

Na jaře 1421 Tábor opouští nespokojenci - radikální kněz Kániš a další skupiny (adamité). Později jsou vybiti.

16.6.1426 krvavá bitva Na Běhání u Ústí nad Labem zahnala chutě účastníkům 4. a 5. křížové výpravy.

Husitské (bratrovražedné) války byly ukončeny bitvou u Lipan 30.5.1434.

Husitský houf asi 780 ozbrojenců v srpnu 1435 na své cestě do Deštné se domáhal na obyvatelích Hrobů jídla a krmení pro koně. Hejtman Telmelec ves vypálil. Později rožmberské vojsko toto husitské vojsko pobilo u vsi Křeč v poslední bitvě táborských husitských vojsk.

V polovině srpna roku 1435 přispěl pan Oldřich, pobouřený vypálením své výstavné Soběslavi tábority (únor 1435), ke konečné porážce husitských bojovníků u Křeče, zřejmě opět vysláním vojenského oddílu a nikoliv osobně. Václav Březan, znalec nejrůznějších kronik a spisů, nám tuto událost popsal následovně, ,,Táboři z města svého Hradiště, velikú lítost nad vyhlazením sirotků měvše, v některém stu jezdecky s vozy a pěšími vytáhše, umínili pole u Nymburka proti pánům, chtěvše sirotků pomstíti, sebrati. Ale přjevše k Křeči, půl míle od Černovic, od vojska pana z Rožmberka a jiných pánů obklíčeni jsouce, na díle pobiti a někteří zjímáni a na díle rozplašeni, že toho, což v úmysle jměli, nedovedli,,.

Vysoce zodpovědné funkce na hradech Oldřicha II z Rožmberka a na jeho dvoře zastávali purkrabí. Ti byli v nejtěsnějším kontaktu s majitelem a zodpovídali se jenom jemu. Mezi rožmberskými purkrabí byl vždy na prvním místě ten, který měl na starosti rezidenční hrad, za jehož správu a bezpečnost ručil takřka svým životem a statkem. Za naprostou samozřejmost se považovala jeho stálá přítomnost na svěřeném objektu, kde měl on i jeho rodina zajištěno přiměřené bydlení. Dům číslo 58 na prvním nádvoří českokrumlovského hradu dodnes nese jméno staré purkrabství. Do této funkce byl dosazen i Vaněk z Radenína 1435-1436. Všichni purkrabí byli příslušníci stavu nižší šlechty a jejich rodová vladycká sídla ležela poblíž některého z rožmberského panství. Autor Anna Kubíková, Oldřich II. z Rožmberka

Císař Zikmund (od srpna 1436 do prosince 1437) privilegii zkorumpoval představitele někdejší bašty revoluce Tábor. Římský král Albrecht II. Rakouský (od června 1438 do října 1439) obléhal pět neděl Tábor. Zápas Oldřicha z Rožmberka s Táborem.

Toliko to se shledává v pozdějších svědectvích, že Ondřej koupil Radenín od Pešíka z Dubu, a to lacino (za 8o kop); poněvadž mu byl slíbil, jej poctivě smrti dochovati. Zdali se tu míní polovice Chvalova aneb snad nějaké jiné právo na Radeníně, nelze z krátkých neurčitých poznámek poznati. Ondřej seděl tu ještě r. 1439. V Čechách mor v roce 1439.

O osudech Radenína v letech následujících zpráv sice nemáme, než zdá se, že v držení potomkův Ondřejových zůstal, neb když se r. 1454 v příčině odúmrti nějaké ve Lhotce a Radeníně pře u soudu dvorského odbývala, vystoupili jako odporníci Litvin a Zachař braří z Nemyšle, ale jen pokud se Radenína týkalo.

Jiří z Poděbrad je v roce 1452 zvolen na českém sněmu za zemského správce. 1.9.1452 pan zemský správce potvrdil privilegia táborským měšťanům, kteří se vzdali bez boje. Museli ale vydat "šiřitele bludů" táborské kněží.

Začíná hospodářské oživení. Ceny poklesly. Ladislav Pohrobek korunován v roce 1453 a náhle zemřel 1457. Za "krále Holce" za groš ovce.

Mor v Evropě v roce 1460.

1 kopa=60 grošů. 1 groš=7 penízů, anebo 14 haléřů anebo 28 obolů.

Celodenní strava 1 groš. 1 velký chléb za 1 peníz.

Ovce stála 4 - 5 penízů - 100 ovcí stálo jedinou kopu, tedy 60 grošů.

Výdělky: děvečka ročně 100 grošů (plus byt a stravu), zemědělský nádeníci o žních od 2 do 4 grošů denně plus stravu.

V roce 1467 vypukly v Čechách boje mezi králem Jiříkem z Poděbrad a zelenohorskou jednotou. Drobná vnitřní válka Jana z Rožmberka a Budějovic s králem. Jiří z Poděbrad umírá 22. března 1471.

Král Dobře Vladislav II. Jagelonský (1271-1516). Mor v Evropě v roce 1473.

Zprávy z let sedmdesátých 15. věku mluví o tom, že ve většině vsí okolo hradu Choustník zbývalo po 2 lidech. Půdy hodně - rukou málo.

Mor v Evropě v roce 1482 a 1492.

V roce 1495 Vatikán zrušil zákaz obchodu s kacířskými Čechami. Import hlavně z Norimberka a export na Linec. K častým morům se po roce 1495 přiřadila příjice (syfilis). Konec oblíbených městských veřejných lázní.

Mohutný rozmach podnikatelského úsilí šlechty má za následek soupeření s městy o ekonomická privilegia ohledně obilí, piva atd. Feudálové nutí poddané mlít obilí v panských mlýnech, pít pivo z panských měst atd. Rybníkářství.

Zboží tohoto nabyli v témže století držitelé blízkých Hrob a Sedlečka, a Jiří Hrobský ze Sedlce (Sedlečka) vyskytuje se poprvé r. 1498 jako pán Radenínský. Jiřík se přistěhoval z Hrobů do větší tvrze v Radeníně. Hrobská tvrz poté zanikla.

Bývalá tvrz pod kostelem v obci Hroby na dohled z Radenína.

Připomíná se potom týž Jiřík ve mnohých soukromých zápisech až do r. 1507, jsa pro svou známosť právních a hospodářských věci k rozmanitým jednáním vyšší šlechty přibrán.