des Fours

des Fours

Desfoursové

30.01.2008

erb

Erb dostali Desfoursové při povýšení do stavu panského roku 1629. Bylo použito jejich dřívějšího znaku, který si přivezli z Francie – krokve se dvěma gryfíma nohama. Nově byl přidán říšský orel ve zlatém poli. Později byl znak rozhojněn dalšími čtyřmi přilbami, na nichž byly prapory s říšským orlem a dvě ruce – jedna s mečem a druhá s bambitkou. Navíc štít drželi dva zlatí korunovaní lvi s meči.

 

V Radeníně 2.9.1672 umírá Marie Margareta Černínová z Chudenic rozená des Fours, teta hraběte Ferdinanda Magnus Ignác Arnošt Antonín des Fours.

Marie Terezie von Sporck se provdala 8.11.1700 v Choustníku za hraběte Ferdinanda Magnus Ignác Arnošt Antonín des Fours (23.3.1677 v Praze - 9.4.1753 v Radeníně).

Po smrti Johanna Georg II. von Sporck dne 14. dubna 1705 uvázaly se v dědictví po něm (r. 1705) dcery jeho Marie Terezie des Fours, Maria Konstancie, ovdovělá Týřovská (1705), později Woracziczky z Pabienitz a Maria Anna ovdovělá Puczhartová z Voděrad, avšak k dělení přišlo teprve r. 1709, 31. ledna.

Dcera hraběte Ferdinanda des Fours Marie Anna Theresia des Fours (30.8.1706 v Praze - 19.4.1745 v Táboře)

Hraběnka Maria Theresia des Fours rozená von Sporck zdědila v roce 1709 zámek a ves Radenín, vsi Kozmice, Nový Dvůr, Bezděčín, Údolí Jozafat, Křeč, Chrbonín, Krtov, Lhota a Kloužovice, Marie Konstancie pustý hrad Choustník, Chustnice, Kajetín, Skopytce, Chabrovice, Mlýny, Psárov, Čiklasovice, Předboř, Druneč a Zárybníky a Maria Anna 36900 fl. rh. z obou dílův.

Dcera hraběte Ferdinanda des Fours Marie Terezie des Fours (8.6.1708 v Praze - 27.2.1740 v Radeníně.

Dcera hraběte Ferdinanda des Fours Kateřina Antonie des Fours (29.4.1710 v Praze - 25.2.1751 ve Vídni)

Syn hraběte Ferdinanda des Fours Jan Václav František des Fours (4.9.1713 v Choustníku - 15.4.1741 v Radeníně).

Syn hraběte Ferdinanda des Fours Ferdinand des Fours (23.7.1716 v Praze - 6.5.1736 v Choustníku).

 

Kamenná socha sv. Františka de Paula z roku 1717 původně umístěná u kostela. V roce 1870 přenesena ke kapli sv. Jana Nepomuckého.

Dcera hraběte Ferdinanda des Fours Sophie Walburga des Fours (15.5.1721 v Radeníně - 16.5.1751 v Radeníně).

Hraběnka Marie Anna Theresia des Fours se provdala 5.2.1726 v Radeníně v Choustníku za hraběte Františka Václava Caretto-Cavriani di Millesimo, (1698/1700-1760), hejtmana bechyňského kraje.

Kamenná socha Jana Nepomuckého z roku 1727 původně umístěná u kostela. V roce 1870 přenesena ke kapli sv. Jana Nepomuckého.

Dcera hraběte Františka Václava Caretto-Cavriani di Millesimo Marie Terezie del Caretto-Cavriani di Millesimo (1728-1769).

Kateřina Antonie des Fours se provdala 4.11.1730 v Radeníně za hraběte Johann Franz von Fünfkirchen (17.8.1790-7.8.1782).

 

Hrabě Ferdinand Magnus Ignác Arnošt Antonín des Fours nechal postavit barokní osmibokou kapli Sv. Barbory z r. 1732 s kopulí, v níž jsou malby podobného typu jako v kostele svatého Mikuláše v Praze. V kopuli jsou čtyři okna, ve zdech tři, z toho okno za oltářem je zpola zazděné. Strop kaple s obrazy čtyř posledních věcí člověka. V kapli je oltář s obrazem malovaným na plechu sv. Barbory - stětí její vlastním otcem. Hrabě také dotoval nadací klášter Augustiánů v Táboře.

Ferdinand des Fours umírá 6.5.1736 v Choustníku.

Jan Václav František des Fours se oženil v roce 1738 s Marie Isabela Gfn Ungnad von Weissenwolff (*17.11 1716 +29.4.1782).

1.4.1739 se mu v Radeníně narodil syn Ferdinad Jan. Umírá 22.4.1739.

2.12.1740 se mu narodila v Choustníku dcera Marie Anna. Umírá 12.11.1816.

Marie Terezie des Fours umírá 27.2.1740 v Radeníně.

Proti kostelu se nachází barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Zbudovala se v roce 1740.  Později upravena pro účely hrobky rodiny Baillet de Latour.

Jan Václav František des Fours umírá 15.4.1741 v Radeníně.

Hraběnka Marie Terezie des Fours rozená von Sporck umírá 15.3.1743 v Choustníku.

Hraběnka Marie Anna Theresia Caretto-Cavriani di Millesimo rozená des Fours umírá 19.4.1745 v Táboře.

Nový oltář pro radenínský kostel zakoupila Maria Konstancie Voračická rozená von Sporck v roce 1749. Hlavní oltář na čtyřech sloupech umně vyřezávaný zdobí obraz sv. Markéty, jak s křížem v ruce přemáhá obludu pekelnou. Obraz je na plátně. Nad ním je ještě jeden obraz, také na plátně a ten zobrazuje Nejsvětější Trojici. Svatostánek je dřevěný a na dvířkách byl obraz Panny Marie Klokotské. Tumba i menza jsou dřevěné, tumbu vepředu zdobil erb hraběcí rodiny. Po stranách oltáře jsou dřevěné branky, vedoucí za oltář s dvířky, se sochami sv. Zikmunda a Vojtěcha. K oltáři se vystupuje po dvou dřevěných schodech. Oltář je ve dřevě, ale pozlacení, mramorování a polychromie je již sešlá.

Barokní skleník v zámecké zahradě - oranžerie. Zbudována ?

Hrabě Ferdinanda Magnus Ignác Arnošt Antonín des Fours umírá 9.4.1753 v Radeníně. Je pohřben v kostele Narození Panny Marie augustiánského kláštera v Táboře.