Vesnice Hroby leží poblíž Chýnova necelých třináct kilometrů východně od Tábora. Dobu jejího založení neznáme. Již roku 1358 v ní však stál kostel Nanebevzetí Panny Marie. Téhož roku k němu dosadila faráře Drahna, vdova po Janovi ze Sedlce, společně s Chvalem ze Zdaru a Peškem, poručníkem sirotků po Držkovi z Nužbel. Tvrz tu snad ještě nestála, ale vznikla zanedlouho po tomto datu. Již roku 1376 na ní seděl Smil z Hrobů. Po něm následoval Albrecht Masopust z Hrobů, který byl roku 1392 mrtev, a sirotky po něm včetně hrobského statku opatroval Jan Roháč z Dubé. Zřejměon coby poručník prodal Hroby Držkovi ze Sedlce, potomkovi výše zmíněného Držka z Nužbel a předkovi Hrobských ze Sedlce, připomínaného tu poprvé roku 1408. Po něm drželi statek sirotci Jan s Adličkou a konečně Petr z Hrobů, jmenovaný roku 1420 jako služebník krále Zikmunda Lucemburského.
Hroby poté patřily Janovi Hrobskému, zmiňovanému zde do roku 1463. Jana vystřídal Jiří Hrobský, který přikoupil statky Sedlec a Radenín, na němž poté žil. Po roce 1505 koupili Radenín s Hroby a Sedlcem Smrčkové ze Mnichu. Když se roku 1523 dělili bratři Jiří, Oldřich a Jan o majetek. Hroby získal Jiří a seděl na nich do počátku sedmdesátých let 16. století. Když se před rokem 1577 dělili o majetek jeho čtyři synové, Hroby převzal nejstarší Jan a téhož roku je prodal bratru Oldřichovi Smrčkovi. Ten je připojil k Radenínu a držel při něm do počátku 17. století. Teprve tehdy byl opět oddělen pro Oldřichova vnuka Adama.
Adam Smrčka se zúčastnil stavovského povstání, během něhož zemřel. I přesto však byl roku 1622 odsouzen ke ztrátě třetiny majetku a hrobský statek byl prodán následujícího roku 1623 Augustinu Fellnerovi z Feldeggu. Po jeho smrti zůstal statek v držení vdovy Anežky, která ho roku 1643 přenechala synovi Volfu Václavovi.
Volf Václav, ženatý s Ludmilou Voršilou Bechyňkou z Lažan, zemřel roku 1650. Majetek po něm spravovala jako poručnice vdova a od roku 1656, po jejím sňatku s Janem Koňasem z Vydří, druhorozený syn Kryštof Václav. Roku 1666 koupila Hroby od jeho manželky Alžběty Sibyly Heidenreichové Kateřina Eliška Sparová, rozená z Malovic. Po ní je zdědil syn z druhého manželství Antonín Voračický z Paběnic. Zanedlouho od nich statek koupil Petr Koch, roku 1688 ho však prodal dceři Marii Cecílii, provdané Malovcové. Později se Hroby vrátily do rukou rodu Kochů, jmenovitě Františka Jiřího, od něhož je roku 1753 koupila Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Od té doby byly Hroby spojeny
s Radenínem a v rukou Krakovských zůstaly až do roku 1878. Tehdy, po úmrtí Jindřicha Kolovrata, připadly Hroby s Radenínem jeho dceři Jindřišce, provdané za Aloise Bailleta-Latoura. Potomci manželů vlastnili oba statky do roku 1948. Posledním majitelem byl René Baillet-Latour, vnuk Jindřišky a Aloise.

PÁNI NA HROBECH

1376 Smil z Hrobů

1392   Albert Masopust z Hrobů

1408   Držek se Sedlce neb z Hrobů

15. stol. Hrobští ze Sedlce - erb supí hlavy s krkem: 1428 - Jan, 1470 Jiřík, 1420 - Petr z Hrobu (ve službách krále Zikmunda proti husitům. Jiřík se přestěhoval do Radenína a tvrz zpustla)

1529 - v Hrobech pouze kostel s farou

16. stol. Smrčci z Mnichu (sedící na Radeníně, vlastnili vsi Hroby, Radenín a Sedlec)

Petr Smrček z Mnichu †1529

synové Jiřík (1529), Oldřich a Jan Smrčkové z Mnichu

syn Jiříka Jan Smrček z Mnichu (1577) - v Hrobech znovu stavěny chalupy

jeho syn Adam Smrček z Mnichu (vystavěl v Hrobech tvrz, panství čítalo Hroby, Pořín, Hrobskou zahrádku, Radenín a pustý Sedlec)

potomkům Petra Smrčka z Mnichu bylo panství zabaveno za účast na českém stavovském povstání a

1623 prodáno Augustinu Fellnerovi z Felneku (Feldeggu), po jehož smrti přebrala panství jeho vdova

Anežka rozená z Myšlínka (Myflinku), která panství prodala svému synovi

1643 Volfovi Václavovi z Felneku (+1650), jehož synové prodali panství (Kryštof)

1662 Alžbětě Sybille Fellnerové z Heidenreichu (panství čítalo Hroby, Pořín a  Radenín), která ho roku

1666 postoupila Alžbětě ze Sporru, rozené Malovcové (Šparové z Malovic), opět provdané Voračické (+ 1674), po které zdědil panství syn z druhého manželství Antonín Voračický z Paběnic  

1675 sirotčí komisaři prodali panství (Hroby, Pořín, Hrobskou zahrádku, Nuzbely)

Od roku 1682 vládl na Hrobech Petr Koch a po něm dcera Marie Cecilie Malovcová

Petru Kochovi, hejtmanovi císařského dělostřelectva

syn František Jiří Koch (postavil zámek na místě tvrze)

 1753 František Antonín Koch, který panství prodal hraběnce

Marii Terezii Kolovrat-Krakovské, rozené Desfours s manželem Leopoldem Kolovrat-Krakovským (+1809)

1836 zemřel Leopoldův syn  Filip František

1878 zemřel Jindřich Kolovrat-Krakovský,  syn Alois (+1898).

jeho dcera Jindřiška s manželem Josefem Baillet-Latour

dále držel rod Baillet-Latourů,  jimž panství odebral stát v roce 1948

1921 - V Hrobech 24 domů, 173 obyvatel

V březnu 1923 ukončen byl spor o dědictví po zemřelé paní Klotyldě Kolovratové z Krakovských, která jako vdova bezdětná zemřela dne 25. listopadu 1920. Paní hraběnka Klotylda Kolovratová zanechal několik závětí. V některé závěti jmenován dědicem Zdeněk hrabě Kolovrat, v jiné pan hrabě Latour z Radenína. V poslední závěti jmenován dědicem pan hrabě Latour z Radenína. Vyšly lidské bezdůvodné, že paní hraběnka Klotylda Kolovratová nebyla při zdravém rozumu v poslední čas. Na základě lidských řečí začal pan hrabě Zdeněk z Kolovratů soudní jednání, aby poslední vůle ze dne 20. dubna 1920, ve které byl jmenován dědicem pan hrabě Latour z Radenína, byla prohlášena za neplatnou a aby on, Zdeněk Kolovrat uznán byl dědicem panství Hrobského, jak z předposlední závěti vyplývalo. Spor se táhl dvě léta. Duševní znalci, psychiatři a soud z výpovědí četných svědků jak pro, tak proti, uznali, ža paní hraběnka Klotylda Kolovratová byla při smyslech a proto platila závěť poslední, znějící na jméno pana hraběte Latoura z Radenína. Výlohy soudní byly veliké. Takže od 1. dubna 1923 jest majitelem panství Hrobského pan René Baillet de Latour a tím i patronem zdejšího Chrámu Páně.

Dne 25. března 1924 na Zvěstování Bl. Panny Marie o jarní pouti ve 2 hodiny odpoledne bylo svěcení dvou zvonů pro chrám Nanebevzetí Panny Marie v Heobech: Větší zvon č. 10 má obraz Rodičky Boží Panny Marie a obraz sv. Josefa Pěstouna Páně a patrona církve svaté a nápis "Ke cti a slávě Boží věnovala osada Hrobská". Rok 1924. Větší zvon Maria-Josef má tón F, tedy f - F - a - c - f, váží bez koruny, tudíž pouhý zvon, 131 kg a v průměru má 50 cm, výška je 50 cm. Menší zvon č. 11 má obraz sv. Václava, vévody země České a obraz sv. Jana Nepomuckého, mučedníka pro tajemství zpovědní a na něm je nápis týž, jako na zvonu větším: "Ke cti slávě Boží věnovala osada Hrobská." Rok 1924. Menší zvon má tón g, velkou tercii, kvintu, spodní a vrchní oktávu, tedy g - g - h - d - g a váží bez koruny a soupravy 83 kg. V průměru má 53 cm, výška je 45 cm. Zvony tyto ulila zvonařská firma Rudolf Perner v Č. Budějovicích. Zvony stály 7 066 Kč 56 haléřů. Obnos na zvony pořízen byl sbírkou po osadě.

Čísla popisná v Hrobech (rok 1924):

1 - velkostatek (zámek a dvůr), 2 - fara, 3 - škola, 4 - domek pro zahradníka, 5 - hostinec (velkostatku) - vystavěno 1909, 6 - Šanda, 7 - Dvořák (hodinář), 8 - Na prazích (Švehla - kolář), Vanišová - vdova po šafáři, Tročilová, Štajnoch (pilař), Šandovi 9 - Hanzákovi, 10 - Na Sedlečku (Pleticha - hajný), 11 - Štejfeslová, Žaldovi, 12 - Radostovi, 13 - Waldman (zedník), 14 - Šimečková, 15 - Borovičková - Janurová, 16 - Procházkovi, 17 - Pivoňková (vdova po posledním panském ovčákovi), 18 - Sukovi, 19 - Krchovi (Peřiňák), Krausovi, 20 - Balínkovi, 21 - Zadražilovi (U pasáků), 22 - cihelna panská (Studenovský - cihlář), 23 - Voborský (řídící učitel; vystavěno 1908)

(Pamětní kniha obce Hroby, 1924 - 1956)

 Pro srovnání

PÁNI NA RADENÍNĚ

1300 Tobiáš z Radenína

            Mikuláš z Radenína

Jan z Radenína

1415 Jan z Radenína (podepsán pod listem na Kostnický koncil)

další jmenován až

1520 Petr Smrček z Mnichu

jeho syn Oldřich Smrček z Mnichu (přestavěl zámek)

jeho syn Oldřich  mladší Smrček z Mnichu

1599 koupil panství Jiří Homut z Harasova

1616 jeho dcera Johanka a manžel Jan Vlk z Kvítkova

1621 dcera Jiřího Homuta Zuzana a manžel Jan Černín z Chudenic

syn Heřman Václav Černín z Chudenic

1675 prodáno panství Janu Šporkovi,

podědil Jan Špork

podědila jeho dcera Marie Terezie,  s manželem Ferdinandem Magna Desfours

pak syn Jan Václav Desfours

1753 dcera Marie Terezie Desfours s manželem Leopoldem Kolovrat-Krakovským

1878 zemřel Jindřich Kolovrat-Krakovský,

jeho dcera Jindřiška s manželem Josefem Baillet-Latour

dále držel rod Baillet-Latourů,  jimž panství odebral stát v roce 1948

POSLOUPNOST KNĚŽÍ NA OSADĚ HROBSKÉ

Dlen pamětní knihy děje se první zmínka o duchovních správcích fary Hrobské z roku 1587. Pamětní kniha uvádí tento postup duchovních správců fary Hrobské:

1587 - duch. správu konal farář: Václav Pošenský

1596 - duch. správu konal farář: Šimon Fabricius, který 10. července přijat byl za kaplana od magistrátu v Prachaticích

Do roku 1687 duchovní správa fary hrobské svěřena byla děkanům chýnovským. Od roku 1687 vedli duchovné správu v Hrobech administrátoři:

1. P. Benedikt František Januška 1687

2. P. Josef Suchetius 1693

3. P. Jan Norbert Moteluis 1696

4. P. František Bernard Ripaner františkán 1701

5. P. Matouš Severa 20/4 1703

6. P. Petr Lustig 1706

7. P. Petr Josef Minoh 1707

8. P. Protus augustián z Tábora 1725

9. P. František Antonius Kriser 1715

10. P. Jiří Thadeus Schneider 1722

11. P. Josef Ygnac Kerberger 13/11 1739 - 26/11 1746

12. P. Jan Dominik Schneider dne 13. prosince 1746. Od 21/6 1758 prvofarář +10/2 1771

13. P. Martin Jindřich Lazenský 14/4 1771 - +12/6 1773

14. P. František Václav Novák 22/7 1773 - 23/7 1775 stal se farářem v Jeníkově

15. P. Jan Antonius Fliegel 23/7 1775 - 6/9 1782; 1/12 1786 Josef Strnad kaplan

16. P. Šebastian Czech 18/11 1782 - 1789

17. P. Josef Kraus 20/11 1789 - +16/7 1807

18. P. Adolf Rosenkranz 28/9 1807 - 26/3 1813 biskupský notář - +13/4 1831. 17/11 1815 Jakub Němec kaplan - 17/11 1828. 22/4 1829 František Sviták kaplan 21/6 ?

19. František Sviták 4/7 1831 (12/6 1849 biskupský notář, 23/5 1856 biskupský vikář, zemřel 25/11 1856), 13/8 1831 Antonín Dušek kaplan 30/8 1838, 9/2 1839 Josef Fišer kaplan 28/6 1839, Mikuláš Khek 18/12 1839 - 3/6 1842, Josef Blaška ? 1843 - 2/12 1844, Josef Bořita kaplan 15/9 1845 - 9/6 1847, Václav Mertl 3/12 1848, od 17/1 1857 administrátor

20. Václav Mertl od r. 1848 kaplan, od 4/2 1857 farář, +2/4 1890, 26/9 1869 Jan Hanzlovský kaplan - 18/4 1874

21. Vilém Spoula administrátor od 2/4 1890 - 15/9 1890

22. Alois Zachariáš od 15/9 1890 - 30/11 1915

23. František Bonka od 14/11 1898 _ 19/1 1899

24. Rupert Kopřiva kaplan od 1/9 1912 - 1/9 1914

25. Jan Kříž, kaplan od 1/9 1914 _ 1/9 1915

26. Josef Pernegr, od 1/12 1915 - 31/10 1943

27. Jan Pitra od 1/11 1943

28. Stanislav Zdeněk od 15/9 1944

29. P. Jan Trpák od 27/7 1948

30. Stanislav Zdeněk od 20/10 1948

31. P. Josef Brada od 27/12 1951

32. P. Bohumil Punda děkan z Choustníka od 20/6 1958

33. P. Václav Kaňák, výpomoc. kněz z Hartvíkova

    Literatura: Sedláček 1885, s. 330-331; Sedláček 1908, s. 296; Cikhart 1947, s. 60-63; Profous 1954, s. 779, č. 3; Kolektiv 1957, s. 230; Kolektiv 1977, s. 477-472; Huml 1982, s. 15 a 22; Hieke 1984, s. 127; Kolektiv 1986, s. 79-80.