Obec Radenín

Bítov

Bítov

Bítov

Než se stal Bítov součástí obce Radenín, příslušel od roku 1250 k Chýnovu. Stála zde dvě stavení (samoty), patrně bratří Pavla a Vojtěcha Bítových. Tyto usedlosti kolem roku 1320 zanikají a další zmínka o Bítovu je datována až rokem 1379, kdy se zde hovoří o rodinách Staňků a Marešů. Jakýsi Ondřej Mareš z Bítova, odchází roku 1421 k husitům a slouží tam se samostřílem. Staňkům patřil v té době v obci mlýn. Mimo mlýna vlastnili obě spříbuzněné rodiny ještě 11 lánů polí. Zda-li byli Staňkové a Marešové potomci původních bratrů Bítových, nelze doložit. Po třicetileté válce přibyli do Bítova ještě další dva usedlíci z irského Gordonova pluku. V 17. století byla víska připojena k obci Radenín. (zdroj: wikipedia)

Celkový pohled na Bítov:

Bítov

Vesnice:

Bítov  Bítov

 Bítov   Bítov   Bítov 

Sakrální architektura:

Bítov  Bítov  Bítov 

 Bítov

Železný kříž na východní straně obce u silnice k Radenínu

Bítov

Kamenný kříž na jihovýchodním okraji obce - rok 1889

 

Bítov  Bítov  Bítov

Bítov  Bítov  Bítov  Bítov

Kaplička sv. Jana na návsi

oprava kapličky

 

Z Bítovské kroniky:

Bítov  Bítov

Obrázky p. Drdy z Bítovské kroniky (kronikáři byli v Bítově v letech 1920 - 1935 Karel Vilímek, 1950 - 1959 Josefa Drdová, 1962 Eva Vilímková, 1965 - 1967 znovu Josefa Drdová)

Historie Bítova:

První zmínky o obci z roku 1379 (Deset urbářů českých). Podle R. Cikharta (Táborsko, 1921) však Bítov již roku 1250 příslušel k Chýnovu. Ve 14. století zde byl nápravník, roku 1379 zmiňování Staněk, potom Mareš, který v čas války sloužil se samostřílem. Roku 1379 měla obec Bítov 11 lánů a mlýn, v 15. století uvádí se ve vsi dvůr a mlýn, po válce třicetileté zde byli dva usedlí, dva nově osazení a dvě zkažené živnosti. Roku 1654 v berní rule Bítov řazen do kraje bechyňského.

Původ názvu obce: Výchozím slovem asi „Viet“, což znamenalo „smlouva“, hláskovým vývojem se „V“ změnilo na „B“. Jiný výklad vychází z osobního jména „Vít“, pravděpodobnější je však první verse.

Obec do konce války (1. sv.) neměla svoji samosprávu, ale společnou se Záhosticemi a Lažany. V době popřevratové se obce osamostatnily. V té době 18 čísel popisných, samoty Doubrava a mlýn, asi 120 obyvatel. V roce 1951 měla obec 20 čísel popisných.

V katastru obce Bítov bývaly dvě obce: Doubrava a Hrotný. Ves Doubrava byla v místech, kde stojí myslivna. Bývala příslušna k Sezimovu Ústí. Roku 1388 vykázán byl plat na vsi špitálu v Ústí. Když roku 1420 zmocnili se zboží ústeckého Táboři, převedli obyvatelstvo do nově založeného města Tábora (1420) a tím ves zpustla. Roku 1437 byla obci dědičně zapsána. V 16. stol. tu byl jenom 1 osedlý a ten po konfiskaci zboží táborského (1547) prodán byl Zdeňku Malovcovi k Chýnovu. V 15. století zde byl jediný usedlý. Ves Hrotný (též Hrotín, Sranov) byla na parc. č. 533 (na zboží chýnovském, nyní trať "na Hrotných" v katastr. obci Bítovské). Ves zanikla nepochybně v 15. st., snad ve válkách husitských. Parcely přešly prodejem do vlastnictví občanů Dlouhé Lhoty. Připomíná se již roku 1250 a měla ve 14. stol. 6 lánů, z nichž se platilo po 32 gr., 2 kurech, 10 vejcích, robotovalo se z lánu 4 dni o žních, 2 dni o senoseči a 1 den při orání, na stavby měli dříví voziti, jednou v roce na hon přijíti a na vánoce dříví přivézti.

Ve 40. letech 20. st.  v obci 24 čísel popisných: 1 - Janák, 2 - Drda, 3 - Vilímek, 4 - Bednář, 5 - Janů, 6 - Hodina, 7 - obecní domek, 8 - Kočních, 9 - Reitschlänger, 10 - Dvořák, 11 - Dvořák, 12 - Doubrava (myslivna), 13 - Dusvald, 14 - Havelka, 15 - Stejskal, 16 -Převrátil, 17 - Bílek, 18 - Hanousek, 19 - Bartáček, 20 - Janů, 21 - Janů (hostinec), 22 - Hodina, 23 - Jelínek, 24 - hájovna

V roce 1941 byla obec elektrifikována. V roce 1950 bylo v obci 84 osob, 1951 byl uzavřen mlýn pro malou výrobní kapacitu. V roce 1959 byl Bítov sloučen s Radenínem.

Požáry v obci: 1923 - čp. 2 (stodola), 1928 - čp. 2 (obytné stavení), 1929 - čp. 6 (stáje a stodola), 1930 - čp. 2 (stodola)

(letecký snímek: http://beta.mapy.cz/)