(farnost Hroby) (archeologický výzkum a dokumentace kostela)

Kostel v Hrobech (2004 a asi kol.roku 1934)

Podoba kostela v Hrobech z konce 19. stol

Portály kostela: Boční vchod z jižní strany tvoří nápadný ústupkový portál ozdobený vrcholovou kytkou a dvěma hlavičkami anděla a světce. Jedná se pravděpodobně o původní západní, vchodový portál, který sem byl přenesen při stavbě věže roku 1724. 

Jižní portál ze 14. stol. (2005) Jak jej zachytili Šechtlovi asi kolem roku 1934

Detaily jižního portálu a východního portálku (foto převzato z geo-cz.com/hroby - fotila L. Mikulová)

Posledním vstupem do kostela je drobný ústupkový portálek z východní strany do sakristie, bývalé věže. I tento byl v průběhu historie kostela upravován, jeho hloubka totiž neodpovídá (stejně jako jižního portálu) gotickému horizontu, který leží o několik desítek centimetrů hlouběji.

Kostel po rekonstrukci (2005)

Pohled na Hroby od židovského hřbitova v Radeníně v roce 2005 a na snímku atelieru Šechtl-Voseček (kol.r.1934)

Pohled na Hroby ze silnice od Chýnova (foto: Šechtl a Voseček)

  Pohled na Hroby od Záhostic    Místo, kde je dnes hostinec a bývalá vápenka

V kostele a kolem něho jsou četné náhrobní kameny s postavami a znaky Smrčků z Mnichu, Cimburků, Tellnerů z Feldeggu a Kochů. Na místě bývalého hřbitova stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1827. (náhrobní kameny)

Zámek – Areál zámku sestává ze dvou částí oddělených silnicí. Na severní straně stojí zámek s hospodářským dvorem a parkem o celkové výměře 2,4 ha, který je v soukromém vlastnictví. Jižně pod silnicí se rozkládá terasová zahrada s výměrou 0,9 ha, která je zčásti v majetku soukromé osoby, část patří právnické osobě. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 505 – 520 m.n.m. Nejstarší panské sídlo v Hrobech vzniklo asi ve druhé polovině 14. století. Stávalo jihozápadně od kostela na malém návrší, jehož osmiboký areál o rozměrech asi 37 x 39 metrů obklopuje příkop s valem. Dosud se z něho zachovalo ploché tvrziště beze stop původní zástavby, jejíž zbytky byly patrny ještě koncem 18. století.
Stará tvrz byla opuštěna nejpozději na přelomu 15. a 16. věku. Jako náhradu staršího panského sídla si majitelé Smrčkové z Mnichu vystavěli tvrz novou. Ta stávala východně od kostela, v areálu poplužního dvora. O tvrz přišel Adam Smrčka v konfiskaci po roce 1620 za účast na stavovském povstání. Její stavební podobu bohužel neznáme, neboť za stavebních úprav byl snad v jejích místech vyzdvižen před rokem 1691 barokní zámek, dokončený během první poloviny následujícího století. Jednopatrový zámek dal místo tvrze vystavět František Jiří Koch a první zmínka o tomto raně barokním zámku se váže k roku 1751. Roku 1753 koupila zámek hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Za Kolovratů Krakovských přibyla v roce 1839 tři krátká křídla směrem do dvora. Zřejmě v té době park rozdělila silnice. Sňatkem se Hroby v roce 1878 dostaly do vlastnictví Latourů, kteří je drželi do roku 1948. Trojkřídlá patrová budova, krytá mansardovou střechou, má hlavní průčelí se vstupem obráceným proti západu. Fasádu tu zvýrazňuje jednoosý plochý rizalit s trojúhelníkovým nástavcem, nad nímž je na hřebenu střechy umístěna čtverhranná vížka s cibulovitou nástavbou. Uvnitř přízemí jsou prostory zaklenuté valené s výsečemi, patro je většinou plochostropé.
K poznání přesnějšího stavebního vývoje zámku by bylo třeba provést jeho podrobný stavební průzkum. Ten by měl být proveden co nejdříve, neboť zámecká budova, využívaná po roce 1948 československou lidovou armádou, doznala vlivem neúdržby a nezájmu povážlivých poškození. Areál zámku a bývalého poplužního dvora je v současné době opět v soukromém vlastnictví, nicméně zámecká budova stále slouží jako skladiště, z větší části však stojí prázdná, nevyužitá. Během několika příštích let hrozí zřícení krovu a horní části obvodových zdí zániku, což by pro něj znamenalo počátek konce. 

Průčelí zámku Pohled na zámek 

Kompaktní celek zámku s hospodářským dvorem spolu s farou a kostelem na návrší tvoří významnou dominantu okolí. Zámecký areál sestává ze dvou částí, předělených silnicí. Zámek s věžičkou dominuje severní části areálu. V půdorysu tvoří tvar písmene E s krátkými křídly směrem na východ do hospodářského dvora. Na nádvoří mezi zámkem a hospodářským dvorem se dochovala pouze vzrostlá borovice vejmutovka, zahradní úprava na nádvoří v důsledku nevhodného využití zanikla.

Zámecký park, altán, oranžérie a výklenková kaplička – Zahrady užitkového a okrasného charakteru doložené v 1. třetině 19. století byly později v okolí zámku doplněny nevelkým krajinářským parkem. Terasová okrasná zahrada s klasicistním altánem se nachází v sešlém stavu, podobně jako oranžérie. Park i zahrada jsou ve velmi zanedbaném stavu a vyžadují celkovou rehabilitaci včetně stavebně technických opatření. Soukromý majitel využívá nádvoří zámku i část přilehlých parkových ploch ke skladování vyřazené vojenské techniky. Tato část je pro veřejnost nepřístupná, naopak terasová zahrada je přístupná bez omezení.